|
| |
|
|
Eastern Uzh varieties of North Central Romani
Beníšek, Michael ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Adamou, Evangelia (oponent) ; Tenser, Anton (oponent)
Disertační práce je gramatickým popisem skupiny romských variet nazvaných "východoužská romština", jimiž se mluví na Zakarpatské Ukrajině v oblasti přiléhající k hranici se Slovenskem. Tyto variety jsou spjaty s pěti tradičními lokalitami, z nichž dvě se nacházejí ve městě Užhorod, a představují východní okraj nářečního kontinua severocentrální romštiny. Důraz je kladen nejen na popis společných charakteristik celého východoužského nářečí, ale také na jeho interní variaci se zřetelem ke specifikům jednotlivých variet. Popis je založen na datech shromážděných v průběhu opakovaného terénního výzkumu autora mezi lety 2007 až 2016. Disertace se skládá ze třinácti kapitol a vedle vlastního gramatického popisu podává podrobný přehled o historickém, etnokulturním a sociolingvistickém kontextu mluvčích. Hlavní pozornost je věnována flektivním, slovotvorným stejně jako funkčním vzorcům slovních druhů. Práce však diskutuje i fonologické problémy, včetně historické fonologie v kontextu severocentrální romštiny, a pokrývá i různé syntaktické struktury.
|
|
|
Autonomizační snahy v Zakarpatské oblasti Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu
Tomčíková, Nelly ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Zakarpatská oblast, jedna z tzv. sudetoidních zón dnešní Ukrajiny, byla během jednoho století součástí Uherského království, Československé republiky, sovětské Ukrajiny a po rozpadu SSSR Ukrajiny. Cílem této práce je zabývat se snahami o získání autonomie rusínského národa po dobu téměř dvou století, jejím ekonomicko-sociálním potenciálem stát se autonomní součástí Ukrajiny v současnosti a otázkou, zda lze dnes Rusíny vůbec považovat za národ. V důsledku izolovanosti této okrajové části státu hřebeny Karpat, se zde národní uvědomování ubíralo zcela jiným směrem. Zakarpatská oblast měla vždy v rámci všech svých "mateřských" států provinční charakter a proto zde docházelo a dochází k vytváření předpokladů pro autonomistické tendence. Dle M. Hrocha je národ souborem objektivních rysů a kombinací různých druhů vazeb a také souborem subjektivních rysů, v nichž hraje hlavní roli uvědomění si příslušníků národa, že národem jsou. Ačkoli Rusíni splňují většinu objektivních rysů pojmu národ, subjektivní rys, tedy sebeuvědomění a ztotožnění se s "rusínským národem", zatím nespľňují.
|
host ::
RSS.